243/1920 Sb.

Z Á K O N

 

ze dne 10. dubna 1920,

 

kterým se mění zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů

 

v znení zák. č. 268/1936 Sb.

 

 

§ 1

Zákon ze dne 10. prosince 1918, č. 61 Sb. z. a n., nevztahuje se na čestné odznaky zavedené na paměť šťastně skončených bojů za svobodu československého národa nebo jako uznání za zásluhy a vznik a vývoj zřízení samostatného státu československého.

Odznaky tyto jsou:

a) Československý válečný kříž, zřízený dekretem prozatímní vlády zemí československých v Paříži dne 7. listopadu 1918.

b) Československá revoluční medaille, zřízená dekretem podepsaným za presidenta republiky Československé ministrem pro věci zahraniční v Paříži dne 1. prosince 1918.

c) Čestné odznaky, pokud byly zřízeny pro československou revoluční armádu v Rusku (na Sibiři) odbočkou Československé Národní Rady pro Rusko aneb ministerstvem války prozatímní vlády zemí československých, resp. první vlády Československé republiky.

d) Medaille vítězství (La medaille de la victoire) pro spojenecké a přidružené mocnosti, podle zásadního rozhodnutí mírové konference v Paříži ze dne 24. ledna 1919.

 

§ 2

Ustanovení § 1 tohoto zákona platí, pokud základem k udělení některého z uvedených čestných odznaků občanům Československé republiky jsou vynikající válečné výkony a zásluhy z doby před 31. červencem 1919 a pokud jsou dány jiné podmínky a předpoklady stanovené pro dosažení uvedených čestných odznaků v dekretech a nařízeních, jimiž byly tyto odznaky zřízeny.

Pokud jde o příslušníky armád mocností spojeneckých a přidružených, jest udělování čestného odznaku uvedeného v odst. a) § 1 přípustno také za výkony a zásluhy z doby po 31. červenci 1919.

 

§ 3

Rovněž vyňaty jsou z ustanovení zákona odznaky, kterých dobyli si na poli válečném příslušníci československých vojsk jako uznání od vlád spojeneckých.

 

§ 4

Nová vyznamenání mohou býti založena pouze pro vojíny za statečnost prokázanou před nepřítelem, nebo pro příslušníky států cizích za zásluhy, kterých získali o stát československý.

Vyznamenání taková zřizují se nařízením vlády se souhlasem presidenta republiky. Propůjčovati vyznamenání náleží presidentovi republiky, po případě ministrovi nebo veliteli vojska, které president k tomu zmocní.

 

§ 5

Občanským osobám, které jsou příslušníky republiky Československé, nemohou býti nově uděleny ani čestné odznaky v § 1 uvedené, ani nová vyznamenání (§ 4).

 

§ 6

Přestupku se dopouští a vězením, na Slovensku uzamčením, od 24 hodin do 14 dnů, nebo trestem peněžitým od 50 do 15.00 Kč buď potrestán:

1. kdo úmyslně a veřejně užívá šlechtických titulů, erbů, řádů, vyznamenání, jež byly zákonem zrušeny, nebo kdo takovým způsobem hledí naznačiti své bývalé šlechtictví;

2. kdo si osobuje čestný odznak nebo vyznamenání, nejsa k tomu oprávněn;

3. kdo v tisku někomu dává zákonem zrušený titul šlechtický.

Přestupky tyto se stíhají soudy, na území někdy uherském správními úřady jako soudy policejními.

 

§ 7

Zákonem tímto zrušuje se § 334 zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., a § 598 cís. patentu z 15. ledna 1855, č. 19 ř. z., a § 45 čl. XL. z r. 1879, pokud mluví o řádech a čestných odznacích.

 

§ 8

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej přísluší ministru národní obrany a ministru pro věci zahraniční.

 

 

 

T. G. Masaryk v. r.

Tusar v. r.

Habrman v. r.